Bříza - Aneta Langerova

Z naší staré břízy se od mala ráda dívám do kraje

Jak žitné pole v dálce pod horama zase létem dozraje

Jako vítr se potokem pod námi další voda prožene

Ach jak hořké, hořké je zklamání, když člověka dožene

Už je to tak dávno, co naposled za ruku jsem tě držela

Kolik sněhů tálo, tolik je to let, co naše píseň dozněla

Jako vítr větve stromů prohání a pak jim hlavy zaplete

Ach jak lehké, lehké je lidské konání, než s tebou láska zamete

Tak si zapískám a vzpomenu si

Na venkovský ráj, na káči, na husy

Tak si zapískám a vše zlé zaženu

Z břízy už nikdy dolů neslezu

Možná by se zdálo, že tenhle svět je pro mě keřem trnovým

Však to za to stálo, tak chutná pelyněk a já se na tebe nezlobím

Jako vítr, když babí léto rozhání a dětem draky přinese

Ach jak křehké, křehké je poznání, že někdo jiný najde se

Tak si zapískám a vzpomenu si

Na venkovský ráj, na káči, na husy

Tak si zapískám a vše zlé zaženu

Z břízy už nikdy dolů neslezu