Zapadlej krám - Ewa Farna

Snad možná zítra já nebudu stejná

Už nechci být dál obyčejná

Jsou večery delší

Já dospělejší než ostatním může se zdát

Jsem kapkou v moři

Co hráze boří

A devátou vlnou se tváří

Proč jak zapadlej krám cítit se mám, když svítá…

Dnes už neotvírám, ve výškách si lítám

Dál jak mění se čas, poslouchám hlas, co říká…

Nejsem protiklad, co řešíš rád

Padne noc — chci ve výškách se líbat

Den líně snídá, čas dál si běží

Já dnešnímu ránu nevěřím

Že pro pár kouzel, svět neprobouzel…

A tak v dešti mám sama stát

Proč jak zapadlej krám cítit se mám, když svítá…

Dnes už neotvírám, ve výškách si lítám

Dál jak mění se čas, poslouchám hlas, co říká…

Nejsem protiklad, co řešíš rád

Padne noc — chci ve výškách se líbat

Stejný stín, stejný splín, stejný smích já v sobě mám

Nejsi tím, kdo mámin klín v téhle době nehledá

Už možná zítra já nebudu stejná

Snad možná zítra neobyčejná - chci se stát

Proč jak zapadlej krám cítit se mám?

Dnes už neotvírám, neotvírám

Dál jak mění se čas, poslouchám hlas, co říká…

Nejsem protiklad, co řešíš rád

Padne noc chci ve výškách se líbat

Když svítá…

Pády nespočítám, ve výškách si lítám

Dál jak mění se čas, poslouchám hlas, co říká…

Nejsem protiklad, co řešíš rád

Padne noc — chci ve výškách se líbat