K mikrofonu čelem - Karel Zich, Pavel Bobek

Sám nevím kolik not máme společných

známe se dlouho, každý z nás toho hodně stih'

v muzice pořád stojí něco za to stíhání

to my víme.

Nemusí být vždycky všechno stoprocentní

muzika s muzikantem zápolí a muzika s ním

jenomže to se podá jak se dáme do hraní

to se ví.

Jednou jsme tam a jednou jsme tady

k mikrofonu čelem a ke kapele zády

snad ten kolotoč se nikdy nezastaví

to byl by konec zábavy.

Až zas někde budu hrát, máš mé pozvání

přijď třeba s celou rodinou, nikdo ti nebrání

dovez pár vzpomínek, já rád zaplatím dovozné

to se může.

Až já budu mít koncert v Černošicích

určitě na mě přijdeš, ty máš přece pro tohle čich

vem sebou vzdálené i blízké příbuzné

to se smí.

Jednou jsme tam a jednou jsme tady

k mikrofonu čelem a ke kapele zády

snad ten kolotoč se nikdy nezastaví

to byl by konec zábavy.

Jednou jsme tam a jednou jsme tady

k mikrofonu čelem a ke kapele zády

snad ten kolotoč se nikdy nezastaví

to byl by konec zábavy.

Pokaždé jsou jiní lidé v hledišti

po každém vystoupení těšíme se na příští

hudba je naše a je pouze její zásluhou

že se známe.

Rytmus nás posedne jak reflektor se rozsvítí

s rytmem je krásně, ale každý to tak necítí

a proto učíme své děti tleskat na druhou

to se má.

Jednou jsme tam a jednou jsme tady

k mikrofonu čelem a ke kapele zády

snad ten kolotoč se nikdy nezastaví

to byl by konec zábavy.

Jednou jsme tam a jednou jsme tady

k mikrofonu čelem a ke kapele zády

snad ten kolotoč se nikdy nezastaví

to byl by konec zábavy.