Přístav domácího štěstí - Sto zvířat, Tomas Belko, Karel Šváb

Přístavní dělníci plivali kdo dál

Jeden z nich cigárem do vzduchu bodal

A pak si o první to druhý zapálil

Přístavní dělníci do dálky plivali

K obloze smrděly solený ryby

Čeho je příliš a co ti tak chybí

Fakani házeli po raccích kameny

K obloze smrděly ryby solený

Máš kotvu tetovanou nad zápěstím

A pod ní tyhle slova:

Tohle je přístav domácího štěstí

Kde ses léta potuloval

Začly se dloužit fialový stíny

Tak proč se pořád díváš do hlubiny

Seš divnej chlápek, to ti teda povím

Začly se dloužit stíny fialový

Někdy dost temný sny se dostaví

Na molu s provazem sedíš bez hlavy

A na návnadu svojí hlavy

Lovíš úhoře masožravý